<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Česká správa bytů</title>
	<atom:link href="https://ceskaspravabytu.cz/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://ceskaspravabytu.cz/</link>
	<description></description>
	<lastBuildDate>Tue, 16 Jun 2026 14:44:01 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=7.1.1</generator>

<image>
	<url>https://ceskaspravabytu.cz/wp-content/uploads/2026/07/favicon-150x150.png</url>
	<title>Česká správa bytů</title>
	<link>https://ceskaspravabytu.cz/</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Kdo platí opravy v bytovém domě: vlastník bytu nebo SVJ?</title>
		<link>https://ceskaspravabytu.cz/clanky/kdo-plati-opravy-v-bytovem-dome-vlastnik-bytu-nebo-svj/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Smejkal]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 16 Jun 2026 14:07:28 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Nezařazené]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ceskaspravabytu.cz/?p=102</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jeden z vůbec nejčastějších sporů v rámci společenství vlastníků jednotek pramení v otázce, kdo má platit opravu nebo výměnu konkrétní části domu – vlastník jednotky nebo společenství? Automaticky lze usoudit, že platí ten, komu daná část patří. Ve skutečnosti ovšem odpověď není takto jednoduchá. Rozhodující je zde především vymezení samotné jednotky a společných částí domu [&#8230;]</p>
<p>Článek <a href="https://ceskaspravabytu.cz/clanky/kdo-plati-opravy-v-bytovem-dome-vlastnik-bytu-nebo-svj/">Kdo platí opravy v bytovém domě: vlastník bytu nebo SVJ?</a> se nejdříve objevil na <a href="https://ceskaspravabytu.cz">Česká správa bytů</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Jeden z vůbec nejčastějších sporů v rámci společenství vlastníků jednotek pramení v otázce, kdo má platit opravu nebo výměnu konkrétní části domu – vlastník jednotky nebo společenství? Automaticky lze usoudit, že platí ten, komu daná část patří. Ve skutečnosti ovšem odpověď není takto jednoduchá. Rozhodující je zde především vymezení samotné jednotky a společných částí domu v prohlášení vlastníka nebo ve smlouvě o výstavbě.</p>
<p>Mnoho vlastníků se běžně špatně domnívá, že rozhodující je, kde se závada nachází. Ve skutečnosti je ale doopravdy podstatné to, komu daná část domu podle právních dokumentů náleží.</p>
<h2>Základní pravidlo</h2>
<p>Každý vlastník je povinen hradit náklady na údržbu, opravy a výměny částí, jež jsou součástí jeho jednotky. Naopak opravy společných částí domů jsou hrazeny společenstvím z příspěvků vlastníků. Klíčovým východiskem pro rozhodnutí, zdali je k úhradě povinen vlastník nebo společenství, je tedy jasné rozlišení, zda se daná část nachází v jednotce vlastníka, či mezi společnými částmi domu.</p>
<p>Zjednodušeně řečeno, vlastník platí to, co patří k jeho bytu, zatímco SVJ hradí opravy částí, které slouží všem vlastníkům.</p>
<h2>Co určuje prohlášení vlastníka</h2>
<p>Určujícím je v tomto případě prohlášení vlastníka, případně smlouva o výstavbě, které stanoví, co tvoří jednotku, které části domu jsou společné, popřípadě zda jsou některé společné části vyhrazeny k výlučnému užívání konkrétního vlastníka. Právě tyto dokumenty hrají zásadní roli při určování odpovědnosti za opravy. Obecně proto není vhodné spoléhat pouze na to, jak se podobné situace řešily v minulosti nebo co říkají sousedé. Rozhodující je obsah příslušné dokumentace.</p>
<h2>Pokud dokumentace „mlčí“</h2>
<p>Pokud nastane případ, kdy výše uvedená dokumentace „mlčí“, tedy není-li některá část domu v prohlášení dostatečně vymezena, aplikuje se obecná úprava obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. Pokud není stanoveno jinak, mezi společné části domu patří zejména základy domu, nosné a obvodové konstrukce, střecha, fasáda a zateplení, chodby, schodiště, výtahy, hlavní rozvody vody, kanalizace, plynu, elektřiny a vytápění, stoupačky a další technická zařízení domu. Naopak vlastník zpravidla hradí podlahové krytiny, vnitřní dveře, omítky, malby a obklady uvnitř bytu či kuchyňskou linku. Jedná se o takové prvky, které jsou zpravidla součástí jeho jednotky.</p>
<p>Často spornými oblastmi jsou okna, balkony, stoupačky či radiátory, kde je vždy nutné ověřit konkrétní znění prohlášení vlastníka, protože jejich právní režim se může dům od domu lišit.</p>
<p><strong>Závěrem</strong> je důležité podotknout, že pro určení, kdo je povinen k zaplacení opravy, není rozhodné umístění závady, ani zažitá praxe v domě. Tím zásadním východiskem je prohlášení vlastníka nebo smlouva o výstavbě. Teprve až při absenci řešení této otázky v příslušných dokumentech se použijí pravidla obsažena v občanském zákoníku a nařízení vlády o společných částech domu, která jasně uvádějí, které části domu se považují za společné.</p>
<p>Naše advokátní kancelář svým klientům ráda pravidelně pomáhá s výkladem prohlášení vlastníka, posouzením jeho odpovědnosti za konkrétní opravy i s řešením sporů mezi vlastníky a SVJ, a to ještě před tím, než přerostou v nákladná soudní řízení.</p>
<p>Článek <a href="https://ceskaspravabytu.cz/clanky/kdo-plati-opravy-v-bytovem-dome-vlastnik-bytu-nebo-svj/">Kdo platí opravy v bytovém domě: vlastník bytu nebo SVJ?</a> se nejdříve objevil na <a href="https://ceskaspravabytu.cz">Česká správa bytů</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Proč znovu zapisovat členy statutárního orgánu do veřejného rejstříku i při jejich znovuzvolení?</title>
		<link>https://ceskaspravabytu.cz/clanky/proc-znovu-zapisovat-cleny-statutarniho-organu-do-verejneho-rejstriku-i-pri-jejich-znovuzvoleni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Smejkal]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 16 Jun 2026 13:58:09 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Nezařazené]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ceskaspravabytu.cz/?p=100</guid>

					<description><![CDATA[<p>Řada spolků, SVJ či jiných právnických osob se domnívá, že po skončení funkčního období a znovuzvolení stejných členů výboru nebo kontrolní komise není nutné provádět zápis změny v obchodním, resp. veřejném rejstříku. Tato mylná domněnka však může stát na počátku značných komplikací. Na první pohled se totiž může zdát, že když se ve vedení fakticky [&#8230;]</p>
<p>Článek <a href="https://ceskaspravabytu.cz/clanky/proc-znovu-zapisovat-cleny-statutarniho-organu-do-verejneho-rejstriku-i-pri-jejich-znovuzvoleni/">Proč znovu zapisovat členy statutárního orgánu do veřejného rejstříku i při jejich znovuzvolení?</a> se nejdříve objevil na <a href="https://ceskaspravabytu.cz">Česká správa bytů</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Řada spolků, SVJ či jiných právnických osob se domnívá, že po skončení funkčního období a znovuzvolení stejných členů výboru nebo kontrolní komise není nutné provádět zápis změny v obchodním, resp. veřejném rejstříku. Tato mylná domněnka však může stát na počátku značných komplikací. Na první pohled se totiž může zdát, že když se ve vedení fakticky nic nemění, není třeba nic řešit. Z právního hlediska je však situace jiná.</p>
<h2>Skončení a vznik nové funkce</h2>
<p>V tomto směru je důležité zdůraznit, že uplynutím funkčního období původní mandát zaniká a při znovuzvolení vzniká opět mandát nový. Skutečnost, že jde o stejné osoby, zde nijak nezasahuje do právní roviny, neboť se jedná o nové funkční období, které by mělo být do rejstříku zapsáno.</p>
<p>Jinými slovy to znamená, že je nezbytné, aby výbor, pokud je pro další období zvolen ve stejném složení, i tak provedl zápis do obchodního rejstříku, aby se vyhnul problémům s bankami či jinými institucemi.</p>
<h2>Princip materiální publicity veřejného rejstříku</h2>
<p>Stěžejní roli v tomto směru hraje princip materiální publicity veřejného rejstříku dle § 8 a násl. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů. Právní řád jím chrání dobrou víru třetích osob v údaje zapsané a zveřejněné ve veřejném rejstříku. Jinými slovy, ten, kdo jedná v důvěře v údaje zapsané ve veřejném rejstříku, nemá nést případné negativní důsledky toho, že zapsaný stav neodpovídá skutečnosti. Dokud není údaj zveřejněn, nelze zpravidla požadovat po třetích osobách, aby jej znaly. Je to právě daná právnická osoba, která nese riziko možných problémů plynoucích z rozporu mezi skutečným stavem a stavem zapsaným.</p>
<p>Jednoduše řečeno, za aktualizaci údajů v rejstříku neodpovídá ani soud ani rejstříkový úřad, ale samotná právnická osoba prostřednictvím svého statutárního orgánu.</p>
<h2>Odpovědnost statutárního orgánu</h2>
<p>Odpovědnost tedy z výše nastíněného dopadá na statutární orgán, neboť právě on je povinen zajistit soulad skutečného stavu se stavem zapsaným v obchodním rejstříku. V případě jakékoli změny by měl podat návrh na zápis bez zbytečného odkladu.</p>
<h2>Praktické dopady</h2>
<p>Mezi nejčastější komplikace vyplývající z neprovedení zápisu patří například neochota bank provést změny na účtech či akceptovat podpisová oprávnění, dále komplikace při sjednávání úvěrů, dotací nebo smluv, obecně komplikace při jednání s úřady a v neposlední řadě také potřeba doložení oprávnění jednat za danou právnickou osobu. V praxi se tak může stát, že osoba řádně zvolená do funkce nebude schopna jednoduše vyřídit ani běžné záležitosti, protože její oprávnění nebude z veřejného rejstříku patrné.</p>
<p><strong>Závěrem</strong> lze tedy uvést, že ačkoli jsou i po skončení funkčního období zvoleny ty stejné osoby, je nezbytné takovou skutečnost promítnout do obchodního, resp. veřejného rejstříku. Včasná aktualizace je totiž základním předpokladem pro předcházení problémům s bankami, obchodními partnery či úřady a zajištění právní jistoty navenek.</p>
<p>Článek <a href="https://ceskaspravabytu.cz/clanky/proc-znovu-zapisovat-cleny-statutarniho-organu-do-verejneho-rejstriku-i-pri-jejich-znovuzvoleni/">Proč znovu zapisovat členy statutárního orgánu do veřejného rejstříku i při jejich znovuzvolení?</a> se nejdříve objevil na <a href="https://ceskaspravabytu.cz">Česká správa bytů</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Odpovědnost člena statutárního orgánu SVJ</title>
		<link>https://ceskaspravabytu.cz/clanky/odpovednost-clena-statutarniho-organu-svj/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Smejkal]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 16 Jun 2026 13:56:42 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Nezařazené]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ceskaspravabytu.cz/?p=98</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jako člen statutárního orgánu SVJ je poměrně snadné se domnívat, že když SVJ platí profesionální účetní firmu nebo správce, není důvod obávat se případné odpovědnosti. To ovšem představuje obrovský omyl. Status statutára s sebou totiž nese plnou odpovědnost, které se nelze jen tak zbavit. Jinými slovy, mnoho členů výborů se stále mylně domnívá, že odpovědnost [&#8230;]</p>
<p>Článek <a href="https://ceskaspravabytu.cz/clanky/odpovednost-clena-statutarniho-organu-svj/">Odpovědnost člena statutárního orgánu SVJ</a> se nejdříve objevil na <a href="https://ceskaspravabytu.cz">Česká správa bytů</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Jako člen statutárního orgánu SVJ je poměrně snadné se domnívat, že když SVJ platí profesionální účetní firmu nebo správce, není důvod obávat se případné odpovědnosti. To ovšem představuje obrovský omyl. Status statutára s sebou totiž nese plnou odpovědnost, které se nelze jen tak zbavit.</p>
<p>Jinými slovy, mnoho členů výborů se stále mylně domnívá, že odpovědnost automaticky přechází na najatého odborníka. Z právního hlediska tomu tak ale zpravidla není.</p>
<h2>Péče řádného hospodáře</h2>
<p>Klíčovým pojmem je zde péče řádného hospodáře člena voleného orgánu, který § 159 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vymezuje jako výkon funkce s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Rovněž se má za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky. Z tohoto ustanovení ovšem neplyne, že takový člen musí být například geniálním daňovým poradcem, nýbrž to, že musí mít dostatek rozumu, aby poznal, kdy už jeho znalosti zkrátka nestačí a najal si přiléhavého odborníka. Laicky řečeno, nikdo po statutárovi nechce, aby rozuměl všemu. Očekává se však od něho, že včas pozná, kdy je potřeba obrátit se na odborníka.</p>
<p>Ani takto ale ještě nedostane všem svým povinnostem, neboť je nadále povinen i k následné kontrole tohoto odborníka. Pokud se tedy i profesionální účetní dopustí chyby a výbor ji z důvodu své nepozornosti přehlédne, může za tuto chybu odpovídat právě i výbor. Jinými slovy, samotné zadání práce externí firmě ještě neznamená, že člen výboru už nemusí být ve střehu.</p>
<h2>Jak funguje regres (zpětné vymáhání škody)</h2>
<p>Ačkoli zde odpovědnost plně dopadá na statutára, i on má právo škodu zpětně vymáhat. Pokud vznikne škoda ve formě např. pokuty od finančního úřadu za nesprávné plnění daňových povinností, za vzniklou škodu může odpovídat člen statutárního orgánu SVJ, který porušil povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Nicméně poté, co on či společenství jako celek škodu uhradí, je oprávněn vůči účetní firmě, která porušila smlouvu, uplatnit regresní nárok.</p>
<p>V praxi to znamená, že škodu nejprve zaplatí SVJ nebo statutár a teprve následně ji vymáhá po dodavateli, který chybu způsobil.</p>
<p><strong>Závěrem</strong> lze shrnout, že známé pravidlo „důvěřuj, ale prověřuj“ v podobě pravidelné kontroly výstupů od najatých odborníků hraje při výkonu funkce člena statutárního orgánu SVJ zásadní roli. Neodmyslitelně je s tím spojena i kvalitně provedená smlouva s externími dodavateli, včetně jasného vymezení odpovědnosti za škodu. Významnou ochranu dále představuje i odpovídající pojištění profesní odpovědnosti dodavatelů, a stejně tak pojištění odpovědnosti členů statutárního orgánu SVJ.</p>
<p>Naše advokátní kancelář se touto problematikou často zabývá a v případě zájmu ráda pomůže jak s posouzením odpovědnosti a správným nastavením smluvních vztahů s dodavateli, tak i prevencí rizik pro členy statutárních orgánů.</p>
<p>Článek <a href="https://ceskaspravabytu.cz/clanky/odpovednost-clena-statutarniho-organu-svj/">Odpovědnost člena statutárního orgánu SVJ</a> se nejdříve objevil na <a href="https://ceskaspravabytu.cz">Česká správa bytů</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jak postupovat proti problémovému vlastníkovi jednotky</title>
		<link>https://ceskaspravabytu.cz/clanky/jak-postupovat-proti-problemovemu-vlastnikovi-jednotky/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Smejkal]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 16 Jun 2026 13:54:17 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Nezařazené]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ceskaspravabytu.cz/?p=96</guid>

					<description><![CDATA[<p>Snad každý alespoň jednou zažil problémového souseda, který svým neohleduplným chováním narušoval nejen jeho poklidné žití, ale mnohdy i pokojné soužití obyvatel celého domu. Co dělat, když Váš soused dlouhodobě vytváří nesnesitelný hluk, nepořádek a jiné podobné nepříjemnosti, a omezuje tak Vaši možnost nerušeného užívání bytu? Občas zkrátka nestačí domluva, bouchání na stěnu či volání [&#8230;]</p>
<p>Článek <a href="https://ceskaspravabytu.cz/clanky/jak-postupovat-proti-problemovemu-vlastnikovi-jednotky/">Jak postupovat proti problémovému vlastníkovi jednotky</a> se nejdříve objevil na <a href="https://ceskaspravabytu.cz">Česká správa bytů</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Snad každý alespoň jednou zažil problémového souseda, který svým neohleduplným chováním narušoval nejen jeho poklidné žití, ale mnohdy i pokojné soužití obyvatel celého domu. Co dělat, když Váš soused dlouhodobě vytváří nesnesitelný hluk, nepořádek a jiné podobné nepříjemnosti, a omezuje tak Vaši možnost nerušeného užívání bytu?</p>
<p>Občas zkrátka nestačí domluva, bouchání na stěnu či volání policie. Zákon proto na tyto situace pamatuje, a to prostřednictvím institutu nařízeného prodeje jednotky. Nelze vlastníka jen tak „vyhodit na ulici“, lze však nařídit nucený prodej jeho bytové jednotky. On tak dostane peníze z prodeje, ale o byt jako takový přijde a musí se odstěhovat.</p>
<p>Jednoduše řečeno, zákon tak umožňuje v krajních případech zasáhnout proti takovému vlastníkovi, který svým dlouhodobě nevhodným chováním znepříjemňuje život ostatním obyvatelům domu.</p>
<h2>Právní základ: § 1184 Občanského zákoníku</h2>
<p>Aby měl proces u soudu šanci na úspěch, musí být krok za krokem splněny tři jasně stanovené podmínky, zakotvené v § 1184 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení může osoba odpovědná za správu domu navrhnout, aby soud nařídil prodej jednotky toho vlastníka, který i přes písemnou výstrahu této osoby porušuje své povinnosti způsobem podstatně omezujícím nebo znemožňujícím výkon práv ostatních vlastníků jednotek. Ve výstraze je uveden důvod jejího udělení, upozornění na podání výše zmíněného návrhu a výzva, aby se takový vlastník porušování povinností zdržel, popřípadě aby jeho následky odstranil, a to v přiměřené lhůtě.</p>
<p>V praxi tedy nestačí, že je soused „nepříjemný“. Musí jít o takové porušování povinností, které je dostatečně závažné a prokazatelné, že zasahuje do práv ostatních vlastníků.</p>
<h2>Praktický postup a shromáždění důkazů</h2>
<p>Důležité je, aby byly zajištěny veškeré možné důkazy o onom nevhodném chování problémového vlastníka. Mohou jimi být například protokoly od policie o opakovaných výjezdech k rušení nočního klidu, posudky z hygieny či svědectví ostatních vlastníků jednotek, včetně relevantní fotodokumentace a videozáznamů. Čím lépe jsou jednotlivé incidenty zdokumentovány, tím vyšší je logicky šance na úspěch u soudu.</p>
<p>S podáním samotné žaloby poté musí vyslovit souhlas většina všech vlastníků jednotek, přičemž se nepřihlédne k hlasu vlastníka, o jehož jednotky prodej jde. Tím je mimo jiné zamezeno situacím, kdy by některý z vlastníků záměrně usiloval o podání žaloby pouze z osobních důvodů a bez náležité podpory ostatních vlastníků. Jinak řečeno, o tak závažném kroku nemůže rozhodnout jeden nespokojený soused, ale musí za ním stát většina vlastníků v domě.</p>
<p><strong>Závěrem</strong> lze říci, že ačkoli zákon poskytuje nástroj, který lze za určitých okolností využít k řešení problémů s nepohodlným sousedem, je třeba si uvědomit, že jde o běh na dlouhou trať. Takový soudní spor totiž může trvat celé měsíce, ne-li i roky. Návrh na nařízení prodeje jednotky by tak proto měl představovat až krajní řešení pro případy, kdy všechny ostatní dostupné prostředky selžou.</p>
<p>Naše advokátní kancelář se této oblasti dlouhodobě věnuje a v případě potřeby je připravena pomoci jak společenstvím vlastníků, tak jednotlivým vlastníkům s posouzením konkrétní situace a návrhem dalšího možného postupu.</p>
<p>Článek <a href="https://ceskaspravabytu.cz/clanky/jak-postupovat-proti-problemovemu-vlastnikovi-jednotky/">Jak postupovat proti problémovému vlastníkovi jednotky</a> se nejdříve objevil na <a href="https://ceskaspravabytu.cz">Česká správa bytů</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
